Co je místní dědictví?

Zeptáme-li se souseda co považuje za místní hodnoty hodné zvláštní pozornosti, vyjmenuje  vám řadu témat. Druhý soused jistě vyjmenuje také dlouhou řadu témat, obvykle však dost rozdílných od témat prvního. Budeme-li se dobře ptát, zjistíme, že i k malému bezvýznamnému místu se váže množství velmi různorodých témat, a že osobní preference různých lidí se výrazně liší. S trochou nadsázky tedy můžeme tvrdit, že místním dědictvím je vše, co za místní dědictví prohlásíme.

To je základní rozdíl od obvyklého pohledu označovaného jako „kulturní dědictví", který svůj zájem zužuje jen na kulturní historii. Širší pohled nejen odpovídá modernímu pojetí historiografie, ale zejména umožní zapojit do práce širší okruh dobrovolníků a shromáždit materiál, který lépe podpoří vytčené cíle. Podobnou roli jako místní dědictví může hrát i „oborové dědictví", které není zaměřené na místo, ale obor (typicky: řemesla, regionální průmysl, přírodní fenomény, ale i umění, osobnosti...).

Nemůžeme tedy očekávat, že vznikne „Státní ústav pro zachování a podporu místního dědictví v Dolní Lhotě", který by za nás vše potřebné zajistil. Je zřejmé, že o zachování a rozvoj místního dědictví se musíme postarat sami. O jak širokou a různorodou oblast jde naznačuje tento neúplný seznam tematických oblastí:

  • Památky (historické, technické, přírodní... stavby, artefakty, fenomény...)
  • Architektura (vývoj místní zástavby, zaniklé objekty, veřejné prostory...)
  • Krajina (krajinné prvky, malá architektura v krajině, významné stromy, cesty...)
  • Osobnosti (kulturní, politické, duchovní, sportovní, místní... dílo, orální historie...)
  • Podniky a instituce (řemesla, podniky, školy, spolky, farní společenství...)
  • Zvyky a tradice (církevní slavnosti, folklór, živá kultura, místní gastronomie...)
  • Specifické fenomény (betlémářství v Třešti, jeskyňářství v krasových oblastech, opevnění v Sudetech...)
  • ...

Mezi Scyllou a Charibdou

Obrovská tematická šíře, současně s nedefinovatelnými hranicemi zadání, přináší zásadní metodický problém. Podobně jako Odysseus vybíral mezi Scyllou a Charibdou, musíme i my hledat cestu, která neopomene nic důležitého, ale ani nás nezahltí banalitami a nudou.
Scylla hrozí tím, že podceníme téma, které se ze současného pohledu zdá „běžné" a „nezajímavé". Často jen odložíme zachycení určitého detailu s tím, že je snadno dostupný, a tedy není třeba spěchat... Po čase jsme při syntéze tématu překvapeni tím, že nám schází důležité podrobnosti, které byly nedávno tak snadno, a zdánlivě trvale, dosažitelné...
Charibda naopak hrozí tím, že téma pojmeme příliš široce a detailně, nebo nedokážeme odlišit podstatné od banálního (typické pro nezkušené digitální fotografy). Potom jsme zavaleni množstvím podružných detailů, podstatné je zakryto balastem, čtenář se nudí, nebo je zmaten.