Držení přístroje

Základním krokem při fotografování je určení toho, co a odkud budeme fotografovat, co na snímku má být a co už na snímku být nemá. Abychom to mohli posoudit, musíme umět dobře využívat hledáček (poloha oka, nastavení dioptrické korekce...) či displej (odstínění přímého slunečního světla – doplnění výbavy o klobouk či kšiltovku...) a ovládat zoom.

Při zkoumání vlastností hledáčku bychom si měli vyzkoušet i pevné držení přístroje jak horizontálně (landscape, naležato), tak vertikálně (portrait, nastojato), protože nevhodné držení způsobí chvění přístroje, které může rozmazat snímek.

Také bychom měli zjistit rozsah ohniskových délek a jejich přepočet na formát kinofilmu (Crop faktor). To budeme potřebovat při odhadování nejdelšího času, kterým můžeme exponovat z ruky. Pro formát kinofilmu totiž platí jednoduché empirické pravidlo, že nejdelší čas, který lze udržet při snímku z ruky odpovídá převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti v milimetrech (při dobrém držení přístroje). Například pro objektiv 30 mm to bude 1/30 s, pro objektiv 500 mm to bude 1/500 sec atd. Používáme-li přístroj s dobrým stabilizátorem, můžeme čas prodloužit 2x až 4x, pokud používáme kompakt s displejem místo hledáčku, raději tento čas 2x až 4x zkrátíme!

Držení fotografického přístroje
Přístroj držíme pevně oběma rukama, opíráme jej o čelo a dlaně (fotograf pracuje hlavou i rukama), lokty opíráme o hrudník.

Na obrázku vpravo je přístroj doplněný o „battery pack". Ten zdvojuje některé ovládací prvky (zde spoušť a jeden otočný ovladač) tak, aby bylo ovládání přístroje při snímcích nastojato podobné s ovládáním naležeto.

Smutný postřeh starého pána

Dnes se kolem každé, i nevýznamné akce motá alespoň desítka fotografických přístrojů. Když při této příležitosti sleduji své mladší kolegy, tak z pouhého držení přístroje snadno rozeznám fotografy od povrchních hračičků. Těch druhých je bohužel většina.