Expozice

Snímací čip, stejně jako klasický film, vyžaduje správnou expozici. Pokud jej osvětlíme příliš silným světlem, nebo příliš dlouho, bude snímek příliš světlý, nejvyšší jasy budou „vypálené", tedy slité a bez kresby. Pokud naopak čip osvětlíme příliš slabě nebo krátce, bude obrázek tmavý a detaily ve stínech zaniknou v šumu. Úroveň osvětlení změří zabudovaný expozimetr, fotograf však musí určit, co si má přístroj s naměřenou hodnotou počít. Expozici totiž ovlivňují tři parametry:

  • čas 
  • clona 
  • citlivost.

Každý z těchto parametrů však ovlivňuje i další prvky obrazu, je specifickým výrazovým prostředkem fotografa. Jejich volba tedy není jen jednoduchou technickou optimalizací obrazu, ale silným nástrojem v rukou tvořivého fotografa.

 

Správná expozice

(ISO 100, F/8, 1/200sec)
Nejvyšší světla i nejhlubší stíny jsou prokresleny, barvy jsou přirozené. Fotografie je dobře čitelná.

 

 

 

 

 

 

Silná podexpozice

(ISO 100, F/8, 1/800sec)
​Nejvyšší světla mají střední tonalitu (jsou „zatažená"), nejhlubší stíny se slývají v černé, barvy jsou tmavé, příliš syté. Fotografie je špatně čitelná. V postprocessingu lze poněkud opravit, ve stínech budou chybět detaily, zato tam bude šum.

 

 

Silná přeexpozice

(ISO 100, F/8, 1/40sec)
​Světla zcela bílá, bez jakékoliv kresby, stíny „vybledlé", barvy příliš světlé, málo výrazné. Fotografie je špatně čitelná. V postprocessingu nelze zachránit.