Gotické podzemí

Gotické sklepy, tzv. lochy, začaly vznikat pravděpobně na přelomu 12. a 13. století. Od těch dob tvoří nejnižší patro sklepů místních domů, sekaných do kamene. Při stálé vnitřní teplotě okolo 10°C byly využívány hlavně ke skladování potravin a pro potřeby řemeslné činnosti. Dobře mohly posloužit i pro potřebu útočiště ve zlých časech...

Sklepy se svojí plné funkčnosti dlouho netěšily. Podle dochovaných indicií je záhy po vybudování začala zaplavovat voda. Nejen ta podzemní, ale i voda prosakující z nedalekých nádrží nad Znojemskou bránou. (Na místě těchto vodních ploch je dnes převážně socialistická zástavba.) Chodby byly budovány postupně - v návaznosti na problémy s podzemní vodou. Výška hladiny závisela zejména na hloubce lochu, která se pohybovala mezi 4 až 7 metry od městské zádlažby.

V reakci na zaplavování lochů bylo potřeba vymyslet řešení. A tím byl právě důmyslný systém odvodňovacích chodeb. K práci byli sezvání horníci pravděpodobně z Jihlavska, kde byli už v té době řemeslu znalí. Chodby, stejně jako lochy, byly vysekány ručně kladívky a želízky, bez pomoci střelného prachu, často do tvrdého rulového masivu.

Chodby či štoly jsou různě profilovány. Hlavní, tzv. páteřní jsou obvykle větší a obdélníkového průřezu. Další chodby mají profil od oválného, mandlového, až po trojúhelníkový (s vypouklými stranami), místy je ve dně vyhlouben odvodňovací žlábek. Velikostně jsou různé, průměrný profil je cca 150cm na výšku a 50cm na šířku. Některé lochy jsou na chodby napojeny pouze velmi malými průlezy – průrazy. Stěny jsou opracovány jak poměrně hrubě, tak i téměř do hladka, v některých částech jsou po stranách vysekány výklenky pro uložení kahanů nebo větší kapsy pro louče (se stopami vypálení). Na křížení některých chodeb jsou vyhloubeny jímky, hluboké do 1 metru. Sloužily k usazování splavovaného písku a v neposlední řadě jako důležitý zdroj vody. V několika sklepech jsou studny, hluboké až 5 metrů. Celková hloubka od povrchu je zhruba 11 až 12 metrů, což je stejně jako u studní na náměstí.

Po vzdálenosti zhruba 40 až 50 metrů byly vyhloubeny těžební jámy pro vyzvednutí vytěžené ruly. Po provedení prací byly jámy zastropeny velkými kamennými deskami, na které byly dále položeny kameny, posypané drobnějším materiálem do potřebné výšky terénu. Spáry mezi deskami, někdy ve dvou vrstvách, se pečlivě promazávaly žlutým jílem.

Podzemní voda se samospádem odváděla do jižního hradebního příkopu, své doby hlubokého asi 7 metrů od vrcholu hradeb. Do města se tehdy vjíždělo třemi branami. Dodnes přestály jen brány Dačická a Znojemská, zvaná Jemnická. Brány byly propojeny silnými obranými zdmi, z nichž se zejména na severní a východní straně dochovala podstatná část zdi parkánové. V rozích hradeb stály na stráži bašty. V současnosti můžete navštívit dvě na oválném půdoryse (severozápadní a severovýchodní) a jednu pětibokou na jihovýchodě Slavonic.

Úsilí o vybudování fungujícího systému odvodnění města úspěšně končí pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století. V té době město směle vstupuje vstříc nové etapě. Renesance mění ráz města.